Edita a její zkušenost na farmě

Po dvouměsíčním cestování po Zélandu a Samoe jsme se na zimu vrátili do Queenstownu. Je to sice skvělé místo, ale do mé původní práce v hotelu už se mi nechtělo. Vše už jsem se tam naučila, a tak jsem se rozhodla pro něco dobrodružnějšího a pro mě úplně nového – práci na farmě se zvířaty!

Vybrala jsem si farmu na produkci mléka – dojení krav. Místo nebylo úplně snadné sehnat kvůli mé nezkušenosti v této oblasti. Z mnoha obeslaných farem se mi ozvali pouze z jediné, a tak jsem bez váhání nabídku přijala a na počátku zélandské zimy vyrazila na jih jižního ostrova blízko Invercargillu.

Nejprve byla potřeba kravičky pořádně vykrmit, takže hned první den jsme jich naložili 90 do náklaďáku a odvezli je 100 km na sever do Te Anau, kde budou mít více potravy. Zde jsem mela strávit svých prvních 14 dní. Celkem jsme se starali asi o 800 krav na 600 akrů velkém pozemku.

Ještě první den mi ukázali, jak se řídí čtyřkolka, na které se vzhledem k velikosti pozemku jezdí od rána do večera. Používala se také k nahánění krav z jedné pastviny na druhou. To byla asi moje nejoblíbenější část práce – pěkně bahnem, před potoky s větrem o závod. :-)




Posumové jsou na Novém Zélandu považováni za škodnou. Přemnožili se tu. Spousty jich srazí auta na cestách a na farmě na ně líčí jed. Kůži pak prodávají na výrobu zimního oblečení.

K aždý den se musí některá stáda posunout na čerstvou část pastviny nebo jim dát balíky slámy, aby měly pořád co žrát. O jejich výživu se staral majitel farmy mnoho let zkušený farmář. Podle všeho je jejich krmení mnohem složitější, než by se mohlo zdát. Pro běžného pozorovatele to vypadá, že krávy žerou trávu a je vystaráno. Ale chyby lávky! Krávy dostávají trávu, kořenovou zeleninu, balenou slámu, siláž, proteiny a magnesium v prášku a to vše v přesném poměru a množství na každou krávu! :)

Pracuje se v každém počasí. Vzhledem k tomu, že právě začala zima, jsem byla velice ráda za vybavení, které mi pořídili – nepromokavé kalhoty a bundu, overal proti špíně, pořádné pracovní rukavice, tlusté ponožky a holiny. Připadala jsem si, jako když jdu do války, když jsem to ráno na sebe všechno navlékla.J Pochodovat v tom všem hlubokým bahnem a valit před sebou železnou konstrukci na krmení byla pořádná ranní zahřívací rozcvička.


Další zajímavou činností je stavění elektrických ohradníků. Natahují se dráty vedoucí proud, kterými se vymezují kravám přesné úseky, na kterých se mohou pást. Navíjení a následné natahování drátu vypadá tak jednoduše! Ale při svých prvních pokusech, kdy jsem dostávala jednu ránu za druhou nebo zamotala drát pod proudem, jsem se přesvědčila, že přeci jen vyžaduje tato činnosti více pozornosti, než jsem očekávala. Ale zas na druhou stranu pokud párkrát za sebou dostane člověk pořádnou pecku, jde učení hned rychleji. :-)

Nejoblíbenějším heslem na farmě bylo: „If you have lifestock you have also dead stock.“ A hrozně se u toho smáli. No bylo mi to jasné. Už za pár dní jsem kousek od našeho domu našla válet kravské hlavy, vnitřnosti a kopýtka, které tam nechal válet řezník, který přijel zabít 2 nemocné kravičky. Nic pro citlivky.




Celkově se mi práce na farmě moc líbila. Člověk je celý den na čerstvém vzduchu se zvířaty. Oba farmáři byli velice milí lidé. Vše mě trpělivě učili a odpovídali na mé četné dotazy. Nevýhodou práce na farmě je jistá odloučenost od společnosti. Nenajdete zde žádné bary, diskotéky, kina ani další obvyklé městské aktivity. Práce na farmě se hodí spíše pro samotářské povahy, které mají rády svůj klid, přírodu a zvířata. Jelikož ale já sama takovýto poklidný typ člověka nejsem, po nějaké době mi mí kamarádi opravdu začali chybět a farmu jsem musela opustit. Nicméně jsem ráda za tuto zkušenost a všem bych ji vřele doporučila. :-)

Napsala Edita Zenklová

 



Copyright © 2014 | travel4ever.cz | Karel Stepanek |